Molekulární vědci z Ústavu molekulární genetiky Ruské akademie věd vytvořili koncem 90. let minulého století syntetický heptapeptid Selank, který je modifikovanou verzí tuftsinu, tetrapeptidu přirozeně se vyskytujícího v našem těle, který se skládá ze sekvence: threonyl-lysin-prolin-arginin. Vědci vytvořili Selank připojením sekvence: prolin-glycin-prolin k terminální části (C-konec) tuftsinu, čímž vznikla inovativní sloučenina, kterou nyní známe pod názvem Selank.

Co je peptid Selank?

Selank, syntetický peptid, je sloučenina sestávající z nejméně dvou aminokyselin spojených do řetězce, která je zkoumána z hlediska možných účinků na duševní a fyzické zdraví. Byl vyvinut Ústavem molekulární genetiky Ruské akademie věd. Je odvozen od přirozeně se vyskytujícího peptidu známého jako tuftsin. Tuftsin je imunomodulační peptid, což znamená, že může modulovat nebo ovlivňovat imunitní systém. Manipulací se sekvencí tuftsinu se vědcům podařilo vytvořit Selank. Ačkoli byl rozsáhle studován pro své účinky proti úzkosti, existují také důkazy, které naznačují, že Selank může zlepšovat kognitivní funkce, zmírňovat stres, modulovat imunitní systém a ovlivňovat metabolické zdraví.

Studie přípravku navíc prokázaly jeho potenciální účinky na několik neurotransmiterů, jako je dopamin, serotonin a noradrenalin, které jsou klíčové pro funkci mozku a celkovou regulaci nálady. Kromě toho se zdá, že Selank hraje roli při modulaci imunitního systému a zánětu.

Zvláště zajímavé je, že ve srovnání s výchozí molekulou tuftsinu se přidáním sekvence prolin-glycin-prolin za vzniku Selanku zvýšila jeho aktivita v serotonergním systému, který je nedílnou součástí regulace nálady a úzkosti. Toto posílení podtrhuje potenciální terapeutickou využitelnost přípravku.

Selank: formy podání

Selank je k dispozici v několika formách použití. Zvolená forma může záviset na faktorech, jako je pohodlí, způsob absorpce a osobní preference.

• Nosní roztok: Oblíbeným způsobem podání jsou nosní kapky. Často se používají v původních formách peptidových přípravků.
• Nosní sprej: Další oblíbenou formou podání je nosní sprej. Považuje se za uživatelsky přívětivější než nosní kapky, protože nevyžaduje zaklonění hlavy během podávání. Sprej také pokrývá větší plochu sliznice, což potenciálně zvyšuje absorpci látky.
• Subkutánní injekce: Tato forma Selank s sebou nese větší rizika, včetně padělání a nesterilních podmínek. Přestože obchází přirozené bariéry injekcí, nese s sebou značná rizika. Proto se obvykle doporučuje intranazální podání z důvodu rychlé absorpce a vysoké biologické dostupnosti.

Zdravotní účinky peptidu Selank

Selank je zkoumán pro své různé fyziologické a psychologické účinky. Potenciální terapeutické účinky Selanku zahrnují mnoho aspektů. Patří mezi ně duševní zdraví, regulace imunity, gastrointestinální pohoda, zvládání metabolického syndromu, zdraví jater a kardiovaskulárního systému a také potenciální antivirové a protinádorové účinky. Potenciální zdravotní přínosy přípravku Selank jsou následující:

Nootropní potenciál peptidu SELANK: zlepšení paměti a kognitivních funkcí

Četné studie o přípravku prokázaly pozitivní účinky na kognitivní výkon a paměť. Přípravek zmírňuje kognitivní poruchy, reguluje neurotrofický faktor BDNF a zlepšuje schopnost učení. Následující studie zdůraznily potenciální přínos přípravku Selank pro zlepšení funkce učení a paměti a signalizují jeho slibné nootropní vlastnosti.

Ve studii Kolik, L. G. a kol. vědci hodnotili potenciál přípravku při zmírňování poruch paměti a změn hladin neurotrofického faktoru odvozeného od mozku (BDNF) u potkanů. Výsledky ukázaly, že Selank měl stimulační účinek na kognitivní funkce, zejména při zmírnění poruch paměti a pozornosti způsobených vysazením etanolu. Selank navíc inhiboval zvýšení hladin BDNF v hipokampu a frontální kůře. Tato zjištění naznačují, že Selank může sloužit jako potenciální terapeutický prostředek pro léčbu poruch paměti a kognitivních poruch [1]. Kozlovskii, I. I., & Danchev, N. D. studovali účinky Selanku na procesy učení a paměti u potkanů se špatnými schopnostmi učení. Zjistili, že Selank významně zlepšil učení a účinek byl patrný již po první dávce. Účinek peptidu se zvyšoval s každým dalším podáním, snižoval počet chyb a zvyšoval počet správných řešení. Tyto výsledky naznačují, že Selank může zlepšovat paměť, zejména v podmínkách zvýšeného emočního napětí [2].

Semenova, T. P. a kol. dále provedli studii, jejímž cílem bylo posoudit účinky preaparátu na učení, paměť a pozornost u potkanů kmene Wistar. Zjistili, že Selank obnovil kognitivní funkce narušené v důsledku chronického umělého potlačení katecholaminergního systému mozku. Naznačili tak potenciál Selanku při nápravě kognitivních procesů poškozených potlačením katecholaminergního systému [3]. Kromě toho,Semenova, T. P. a kol. zjistili, že Selank aktivuje metabolismus serotoninu a zvyšuje stabilitu paměťových stop až na 30 dní. Zjistili, že injekce Selanku během konsolidační fáze může posílit procesy ukládání paměti. Zdá se, že nootropní aktivita Selanku úzce souvisí s jeho výrazným účinkem na hladinu serotoninu a jeho metabolitů v mozku, což jej označuje za potenciální kognitivní stimulátor [4]. V jiné studii byl Selank podáván potkanům, u nichž byly testovány schopnosti učení. Je zajímavé, že vědci pozorovali, že již po jediné dávce Selank výrazně zlepšil schopnost učení, a to zejména u potkanů, kteří měli původně nízkou schopnost učení. Pozitivní účinky se postupem času zvyšovaly, zvyšoval se počet správných odpovědí a snižoval se počet chyb při řešení úkolu [5]. Tato zjištění naznačují, že Selank má potenciál zlepšit paměťové funkce, zejména ve stresových podmínkách.

Kromě toho bylo zjištěno, že Selank působí proti poruchám paměti vyvolaným aktinomycinem D, látkou, která inhibuje syntézu proteinů [6]. Bylo prokázáno, že aktinomycin D narušuje vývoj komplexního reflexu místa u potkanů, což je model učení a paměti. Když však vědci podávali Selank, účinně zmírnil tyto poruchy paměti a dokonce zkrátil dobu, kterou potkani potřebovali k naučení se nového úkolu. To poukazuje na potenciál přípravku Selank při obnově narušených procesů učení a případné kompenzaci poruch paměti. Selank navíc prokázal účinnost i proti poruchám paměti a učení způsobeným poškozením noradrenergního (NA) systému v mozku [7]. NA systém je klíčovou složkou mozku, která se podílí na regulaci pozornosti a reakcí na stres a paniku. Poškození tohoto systému může vést k potížím s učením a pamětí. Když byl v takových případech podáván Selank, pomohl tyto narušené kognitivní funkce obnovit. To poukazuje na potenciální terapeutickou roli přípravku při zmírňování poruch učení a paměti způsobených poškozením systému NA.

Na základě výše uvedených studií je zřejmé, že Selank je slibným nootropním prostředkem, zejména v oblasti zlepšování paměti a kognitivních funkcí.

Modulace genové exprese peptidem Selank: včetně imunomodulace

Selank prokázal významný vliv na expresi genů souvisejících s neurotransmisí a imunitní odpovědí. Ovlivňuje určité reakce v našem těle, což může vést ke zlepšení zdravotního stavu.

Studie na zvířatech ukázala, že Selank a kyselina gama-aminomáselná (GABA), látka známá svými uklidňujícími účinky na mozek, způsobily významné změny v expresi několika genů. Tyto geny se podílely na neurotransmisi, procesu, při kterém nervové buňky komunikují v oblasti čelní kůry mozkové. Navíc bylo zjištěno, že tyto změny byly nejvýraznější jednu hodinu po podání selanidu nebo GABA, což naznačuje potenciálně společný mechanismus účinku těchto látek. Zajímavé je, že z 84 genů Selank významně změnil expresi 67 genů. Tato zjištění naznačují potenciální využití Selanku při léčbě poruch souvisejících s neurotransmisí, jako jsou úzkost a deprese [8]. V jiné studii byl Selank testován na interakci s GABAergním systémem a léčivem zvaným olanzapin v buňkách neuroblastomu - typu nádorových buněk. Zajímavé je, že studie ukázala, že Selank dokáže změnit interakci GABA s jejími receptory a zvýšit účinek olanzapinu na genovou expresi. Sám o sobě však hladiny mRNA genů GABAergního systému nezměnil. Výsledek naznačuje, že Selank může zesilovat účinky těchto léčiv, což možná ukazuje na synergický vztah [9].

Studie na myších dále ukázala, že Selank a jeho krátký fragment Gly-Pro ovlivňují expresi genů spojených s imunitní odpovědí. Selank i fragmenty Gly-Pro významně ovlivnily expresi několika genů souvisejících se zánětem ve slezině, což naznačuje jejich potenciální využití při modulaci imunitní odpovědi [10]. Jiná studie na myších ukázala, že Selank a jeho fragmenty významně změnily expresi 34 genů souvisejících se zánětem. Jeden z těchto genů, Bcl6, hraje klíčovou roli ve vývoji imunitního systému. Změny v expresi genů naznačují, že Selank může regulovat zánět v těle [11].

Zajímavé je, že Selank měl větší vliv na expresi genů ve slezině než v hipokampu (část mozku). Některé z genů ovlivněných Selankem hrají významnou roli v řadě biologických procesů, včetně přenosu signálu, udržování viskozity a elasticity cytoplazmy a regulace zánětu. Tato zjištění poukazují na komplexní biologické účinky Selanku a mohou pomáhat regulovat řadu tělesných procesů, včetně imunity a zánětu [12].

Studie rovněž prokázaly imunomodulační účinek přípravku, který prokázal změny v genové expresi chemokinů, cytokinů a jejich receptorů ve slezině myší. Chemokiny a cytokiny jsou proteiny, které hrají klíčovou roli v imunitních reakcích. Po podání přípravku byly pozorovány významné změny v genové expresi. Tyto změny byly nejvíce patrné šest a 24 hodin po podání jedné dávky přípravku Selank. Tato zjištění naznačují potenciál Selanku jako modulátoru imunitního systému [13].

V jiné studii vědci zjistili významný vliv přípravku na geny v oblasti hipokampu. Hipokampus hraje klíčovou roli v paměti a učení. Selank významně změnil aktivitu 36 genů jednou nebo vícekrát. Vícenásobné dávky vedly k podobným změnám u 20 genů, z nichž většina se podílí na produkci proteinů spojených s vnější vrstvou buňky, tzv. plazmatickou membránou. Vědci předpokládají, že Selank může pomáhat regulovat rovnováhu iontů (nabitých částic) v mozkových buňkách, což ovlivňuje různé procesy související s pamětí a učením [14]. Jedna studie navíc zkoumala vliv přípravku na imunitní systém pacientů s depresí. Zjistili, že Selank dokáže zcela potlačit aktivitu genu pro interleukin-6 (IL-6) v krvi pacientů s depresí, ale ne u zdravých jedinců. V důsledku toho pozorovali pozoruhodné změny v rovnováze proteinů imunitní odpovědi (interleukinu-6) a odolnosti organismu vůči stresu. Došli k závěru, že Selank může u pacientů s depresí nebo úzkostnými poruchami působit jako imunomodulátor díky svým cytokinoregulačním účinkům [15].

V rámci studie vědci vytvořili pro potkany stresující sociální prostředí a pozorovali výrazné zvýšení určitých prozánětlivých cytokinů ve stresových podmínkách. Podávání Selanku po dobu 20 dnů snížilo hladiny různých prozánětlivých a protizánětlivých cytokinů. Naznačili, že Selank by mohl potenciálně pomoci snížit uvolňování/produkci některých prozánětlivých cytokinů tím, že by zvládl zánět související se stresem [16].

Na základě těchto studií vykazuje Selank slibný potenciál v několika oblastech souvisejících se zdravím, včetně neurotransmise, modulace imunitního systému a regulace zánětu. K lepšímu pochopení terapeutického potenciálu přípravku jsou však zapotřebí další studie, zejména u lidí.

Úloha peptidu Selank při zmírňování úzkosti a zlepšování duševního zdraví

Potenciální vliv selanku na duševní zdraví, zejména jeho účinky proti úzkosti a na zlepšení kognitivních funkcí, byl zdůrazněn v mnoha vědeckých studiích, o nichž se zmiňujeme níže.

Studie prokázaly významnou interakci Selanku s receptory GABA, které jsou spojeny s úzkostí. Studie ukázaly, že Selank může modifikovat aktivitu těchto receptorů a působit jako "pozitivní alosterický modulátor". To znamená, že může zlepšit funkci receptorů a pomoci mozkovým buňkám lépe reagovat na signály související se stresem a úzkostí. Zajímavé je, že v kombinaci s některými léky (např. benzodiazepiny) má Selank jedinečný účinek, což naznačuje, že by mohl nabídnout nový přístup k léčbě úzkostných poruch [17]. V jiné studii se vědci zabývali účinky přípravku, samotného a v kombinaci s populárním lékem proti úzkosti Diazepam, na potkany, kteří zažívají chronický stres. Selank i Diazepam snižovaly hladinu úzkosti. Jako nejúčinnější se však ukázala kombinace obou přípravků. Výzkumník naznačil, že Selank může být užitečným doplňkem tradičních léků při léčbě chronické úzkosti vyvolané stresem [18].

Srovnávací studie dále hodnotila účinnost a vedlejší účinky léčby zahrnující Selank a fenazepam, lék proti úzkosti, u pacientů s různými úzkostnými poruchami. Vědci zjistili, že přidání přípravku Selank k léčbě fenazepamem vedlo k rychlejšímu pozitivnímu účinku a také ke snížení některých nežádoucích vedlejších účinků spojených s fenazepamem. Snížení vedlejších účinků spolu s pozitivním terapeutickým účinkem vedlo k celkovému zlepšení kvality života pacientů [19]. Výzkumníci dále zjistili, že pacienti s generalizovanou úzkostnou poruchou měli nízkou hladinu enkefalinu, což je přirozená látka v našem těle, která nám pomáhá zvládat bolest a stres. Zajímavé je, že tyto hladiny se při podávání selanidu zvýšily. Při testování zjistili, že Selank inhibuje rozklad enkefalinu enzymem enkefalinázou, čímž potenciálně zvyšuje schopnost organismu vyrovnat se se stresem a úzkostí [20]. Tato zjištění poukazují na potenciální využití přípravku při zvládání duševních stavů, zejména stresu a úzkosti.

Další studie srovnávající Selank a fenazepam při léčbě fobické úzkosti a somatoformních poruch ukázala, že Selank má významný protiúzkostný účinek a mírný kognitivní účinek. Důležité je, že protiúzkostné účinky Selanku přetrvávaly ještě týden po podání poslední dávky a zlepšily také kvalitu života pacientů [21]. Selank také prokázal slibné výsledky v léčbě generalizovaného úzkostného syndromu (GAD) a neurastenie, což je stav charakterizovaný chronickou únavou a slabostí. Ve studii Zozulia, A. A. a kol. byly účinky přípravku Selank porovnávány s účinky medazepamu, běžně užívaného benzodiazepinu, u 62 pacientů s diagnózou těchto stavů. Je pozoruhodné, že Selank nejenže snižoval úzkost, ale vykazoval i další přínosy, jako je snížení únavy a stimulační účinek na mysl [22]. Zajímavé je, že studie sledovala u pacientů také hladinu tau(1/2) leu-enkefalinu, což je sloučenina související s aktivitou endorfinů. Pacienti s GAD a neurastenií vykazovali nižší hladiny této sloučeniny. Tyto hladiny se však během podávání zvyšovaly, což naznačuje, že Selank může mít na tuto sloučeninu související s endorfinem pozitivní vliv. Toto zvýšení bylo patrné zejména u pacientů s GAD [22].

Další výzkum jeho účinků se zaměřil na jeho vliv na inhibiční synaptický přenos v části mozku, která je klíčová pro paměť a učení [23]. Výzkumník naznačil, že Selank (spolu s dalším peptidem, noopeptem) může zlepšovat funkci mozku a zmírňovat úzkost tím, že zvyšuje aktivitu určitých inhibičních nervových buněk v mozku [23]. Další pozoruhodná studie analyzovala účinky přípravku Selank TP-7 na úzkost a tělesnou hmotnost u potkanů. Výzkumníci zjistili, že Selank TP-7 vykazuje dlouhodobé účinky snižující úzkost, aniž by způsoboval změny tělesné hmotnosti [24]. Kromě toho Selank TP-7 také zlepšoval učení a paměť. Tato zjištění dále podporují potenciál terapií na bázi peptidů při zvládání úzkosti a kognitivních funkcí. Selank navíc vykázal slibné výsledky při snižování abstinenčních příznaků alkoholu. Studie s potkany ukázala, že jediná injekce byla účinná při zmírnění příznaků úzkosti vyvolaných akutním odnětím alkoholu [25]. Zabránil také vzniku bolesti v důsledku podnětů, které normálně bolest nevyvolávají, což je stav známý jako mechanická alodynie, neovlivněný konzumací alkoholu [25]. [26]

Tyto potenciální výsledky Selanku a příbuzných látek na bázi peptidů ukazují potenciál v léčbě úzkosti a dalších souvisejících poruch. Jejich schopnost modulovat přirozené systémy organismu a zmírňovat příznaky naznačuje potenciál pro terapeutické využití.

Gastrointestinální účinky peptidu Selank

Studie prokázaly příznivé účinky přípravku na gastrointestinální trakt. To souvisí s potenciálními přínosy pro zdraví trávicího traktu, které jsou popsány níže.

Vědci ve studii testovali účinky Selanku a jeho metabolitů proti vředové chorobě. Na třech různých modelech vředů studie ukázala, že Selank a jeho metabolity dokázaly snížit velikost a závažnost vředů. Jeden metabolit nazvaný tripeptid TKP byl obzvláště účinný proti stresovým vředům, zatímco dipeptid GP vykazoval silný ochranný účinek. Dipeptid RP také vykazoval určitý potenciál při snižování závažnosti vředů vyvolaných etanolem. Ve studii bylo zjištěno, že Selank a jeho metabolity jsou účinné při zlepšování vředů tím, že udržují normální krevní a lymfatickou cirkulaci ve sliznici žaludku, čímž chrání před vředy [27]. V jiné studii vědci dále prokázali, že Selank a jeho metabolity významně snížily celkovou plochu vředů, zejména u modelů vředů vyvolaných etanolem a stresem. Chronické podávání Selanku a jeho derivátů navíc vedlo k menší velikosti vředů a menšímu počtu perforací ve srovnání s kontrolní skupinou, což naznačuje jejich potenciál jako terapeutických látek pro léčbu vředů [28].

Selank byl také zkoumán z hlediska jeho potenciálních účinků na stresem vyvolané stavy v tlustém střevě. Stres může vést k zánětům a dalším změnám v tlustém střevě, ale vědci zjistili, že Selank je schopen tyto negativní účinky snížit. Konkrétně podávání Selanku vedlo ke snížení hladiny kortikosteronu, stresového hormonu, a ke zlepšení známek působení stresu v tlustém střevě [29]. Další studie se zabývala účinky selanku na střevní mikroflóru potkanů vystavených chronickému stresu. Stres může vést k nerovnováze střevní mikrobioty, kdy dochází ke snížení počtu prospěšných mikroorganismů a zvýšení počtu škodlivých. Podávání selanidu však pomohlo obnovit rovnováhu střevní mikrobioty, pravděpodobně prostřednictvím jeho účinků na nervový systém (neurotropní) a imunitní systém (imunotropní) [30].

Kromě toho bylo zjištěno, že Selank pomáhá udržovat normální průtok krve v žaludku, i když je snížen protizánětlivými léky. Rovněž posílil kontrakci lymfatických cév, které pomáhají roznášet lymfu, tekutinu obsahující bílé krvinky bojující s infekcemi, po celém těle. Tato schopnost selanky udržovat správný průtok krve a lymfy může být klíčovým mechanismem, který stojí za jejími účinky proti vředům [31]. Na základě těchto zjištění se zdá, že Selank má několik potenciálních přínosů pro zdraví trávicího traktu, včetně ochrany před vředy, snížení zánětu v tlustém střevě souvisejícího se stresem, obnovení rovnováhy střevní mikroflóry a podpory přiměřeného průtoku krve a lymfy.

Potenciál peptidu Selank pro zdraví mozku a neuronální aktivitu

Studie prokázaly potenciální účinky Selanku na zdraví mozku a neuronální aktivitu, což naznačuje jeho možné využití při léčbě různých poruch souvisejících s mozkem. Studie na potkanech ukázaly, že Selank zvýšil hladinu mRNA neurotrofického faktoru odvozeného od mozku (BDNF) až dvojnásobně, zejména v hipokampu potkanů. Je pozoruhodné, že protein BDNF je nezbytný pro funkci mozku a přežití neuronů (mozkových buněk). Tato zjištění naznačují, že Selank může regulovat hladiny BDNF v hipokampu ovlivněním procesů v centrální nervové soustavě (CNS), pravděpodobně ovlivněním exprese určitých genů, zejména genu BDNF [32]. Jiná studie navíc ukázala, že peptid Selank TP-7 a taftcin snižují vnímání stresových situací a zvyšují stabilitu exploračního chování u potkanů. Pomáhal také normalizovat hladinu serotoninu v mozku, který hraje klíčovou roli v regulaci nálady. Důležité je, že u TP-7 byl pozorován silnější účinek než u taftcinového peptidu [33].

Studie na myších navíc ukázaly, že Selank snižuje behaviorální příznaky dopaminergního systému u myší. Dopamin je typ neurotransmiteru, chemické látky, která přenáší signály v mozku. Tato zjištění naznačují, že přípravek Selank může zmírnit behaviorální příznaky spojené s dopaminergním systémem mozku. Zajímavé je, že účinek Selanku se zřejmě týkal opioidního systému (část mozku, která pomáhá regulovat bolest, odměnu a návykové chování) [34]. Jiná studie na potkanech ukázala, že Selank může zvýšit metabolismus serotoninu, zejména v mozkovém kmeni. To může být důležité u poruch spojených se sníženým metabolismem serotoninu, což je proces, který je rozhodující pro udržení rovnováhy nálady [35].

Důležité je, že studie zjistila, že Selank by mohl potenciálně modulovat funkční propojení mozku, což znamená, jak spolu různé oblasti mozku komunikují. Zjistili, že Selank konkrétně moduluje spojení mezi pravou amygdalou a pravou spánkovou kůrou v mozku, což ovlivňuje kognitivní a emoční procesy [36]. Selank byl také zkoumán z hlediska jeho účinků na etanolem indukovanou hyperlokomoci a behaviorální senzibilizaci u myší. Bylo zjištěno, že Selank dokáže zabránit rozvoji hyperlokomoce vyvolané etanolem, podobně jako naIoxon, neselektivní blokátor opiátových receptorů [37]. Tato zjištění naznačují, že Selank má potenciál pomoci zvládat změny chování spojené s užíváním alkoholu.

Dále byly zkoumány účinky Selanku na chování a koncentrace serotoninu/noradrenergních látek v mozku u dospělých potkanů vystavených hypoxii (nedostatku kyslíku). Výsledky ukázaly, že Selank významně zlepšil smyslovou pozornost a schopnost učení potkanů, normalizoval jejich explorační aktivitu a vyrovnal aktivitu serotoninergního a noradrenergního systému v mozku [38, 39]. Dále byl Selank testován na potkanech se stavy podobnými Parkinsonově chorobě, což je závažné onemocnění mozku charakterizované postupným úbytkem některých neuronů v mozku. Ačkoli Selank neovlivnil celkový pohyb potkanů ani jejich celkové chování, snížil u potkanů s poškozenými neurony úroveň úzkosti, což naznačuje potenciální pozitivní vliv na duševní zdraví [40].

Výzkumníci rovněž hodnotili vliv přípravku na prožívání abstinenčních příznaků při závislosti na morfinu. Ve studiích na zvířatech snížila jediná injekce přípravku Selank celkovou míru morfinových abstinenčních příznaků téměř o 40%, přičemž výrazně omezila záchvatové reakce, pokles víček a posturální poruchy. Ačkoli Selank nebyl tak účinný jako diazepam (lék často používaný na podobné příznaky), pomohl zmírnit abstinenční příznaky morfinu, což naznačuje jeho potenciální užitečnost při léčbě abstinenčních příznaků [41]. V jiné studii vědci hodnotili účinky selanku na depresivní příznaky u potkanů a myší. Zjistili, že přípravek ve vysokých dávkách působil proti depresivním příznakům u potkanů a snižoval jak pocity bezmoci, tak ztrátu potěšení z činností (anhedonie). Jednorázová injekce nízké dávky přípravku Selank také zkrátila dobu trvání nečinnosti v plaveckém testu na myších. Tyto výsledky naznačují, že Selank může mít antidepresivní účinky [42].

Kromě toho vědci ve studii na myších zjistili, že účinky přípravku snižující úzkost se mohou u různých kmenů myší lišit, což může být způsobeno rozdíly v jejich reakcích na stres. Výsledky ukázaly, že Selank má v závislosti na kmeni myší rozdílné účinky na hladiny některých chemických látek v mozku, které se podílejí na regulaci nálady [43]. V jiné studii byl účinek přípravku Selank testován na modelu intracerebrálního krvácení (krvácení do mozku) u potkanů. Ačkoli Selank neovlivnil objem krvácení ani okolní otok mozku, přispěl u potkanů k funkčnímu zlepšení, aniž by ovlivnil objem krvácení nebo okolní otok [44].

Výše uvedené studie naznačují, že Selank má potenciální přínos pro zdraví mozku a neuronální aktivitu, včetně snížení úzkosti a deprese a pomoci při zotavování po poranění mozku a odvykání morfinu. Tyto výsledky jsou však kusé a k potvrzení těchto zjištění a pochopení základních mechanismů je zapotřebí dalšího výzkumu.

Vliv na emoční pohodu a stres

Několik studií zkoumalo účinky Selank na úroveň stresu a emoční pohodu. V jedné studii bylo na samcích laboratorních potkanů a myší testováno deset peptidových sloučenin včetně Selanku, všechny z rodiny tuftsinů. Výsledky ukázaly, že tyto peptidy včetně Selanku zvyšovaly odolnost vůči stresu a podporovaly emoční pohodu. To naznačuje potenciál Selanku a podobných peptidů při podpoře zvládání stresu a zlepšování emočního zdraví [45, 46].  V další studii vědci zjistili, že Selank vyvolal trvalé změny v chování zvířat, například snížení strachu a agrese a zvýšení průzkumné aktivity. Důležité je, že zlepšil také paměťové procesy a stabilizoval fyziologické parametry. Pozorované antistresové účinky naznačují potenciální využití Selanku při léčbě různých psycho-emocionálních poruch, včetně poruch podobných úzkosti a depresi [47].

V samostatné studii vědci zkoumali účinky Selanku na enzymy odbourávající enkefalin u myší, které vykazovaly různé emoční a stresové reakce. Vědci zjistili, že Selank prodlužuje plazmatický poločas leu-enkefalinu a vykazuje protiúzkostné vlastnosti. Protiúzkostné účinky přípravku Selank by mohly potenciálně souviset s jeho schopností inhibovat enzymy odbourávající enkefalin. Navzdory těmto zjištěním je zapotřebí dalšího výzkumu, aby bylo možné plně porozumět mechanismům, které stojí za účinky Selanku snižujícími úzkost [48]. Souhrnně tyto studie naznačují, že Selank má potenciál zlepšit emoční zdraví, snížit stres a zmírnit úzkost.

Vliv peptidu Selank na metabolické parametry

Selank prokázal významný potenciál proti metabolickému syndromu. Studie na potkanech s dietou s vysokým obsahem tuků ukázala významné zlepšení markerů metabolického syndromu po podání Selanku [49]. Krysy léčené Selankem vykazovaly snížené hladiny cholesterolu, lipoproteinů o nízké hustotě a triglyceridů, které účinně udržovaly v normálním rozmezí. Kromě toho se zdálo, že Selank zvyšuje schopnost krve předcházet vzniku krevních sraženin a pomáhá potkanům udržet jejich původní hmotnost po celou dobu experimentu, což naznačuje, že by mohl potenciálně zabránit hromadění tuku.

Selank a zdraví jater

Stres může vést k vážnému poškození jater a závažným zdravotním následkům. Nedávný výzkum však naznačuje, že Selank může mít ochranný účinek. Když vědci podávali Selank samcům potkanů kmene Wistar, pozorovali snížení poškození jater způsobeného chronickým extrémním stresem. Podávání vedlo k výrazně menšímu zduření jaterních buněk, změnám velikosti buněčného jádra a cytoplazmy, menšímu počtu lokalizovaných buněčných odumírání a menšímu počtu imunitních buněk přesouvajících se do jater. Optimální účinek snižující stres byl pozorován při dávce 300 μg/kg Selanku [50].

Kromě zmírnění fyzického poškození se zdá, že Selank posiluje antioxidační obranu jater při zátěži. Ve studii bylo zjištěno, že Selank snižuje hladinu aminotransferázy (jaterního enzymu) v krvi, snižuje aktivitu enzymu superoxiddismutázy, který v játrech bojuje proti stresu, a zvyšuje celkovou antioxidační aktivitu. I při dlouhodobém stresu všechny dávky přípravku Selank snižovaly aktivitu superoxiddismutázy a koncentraci škodlivé látky zvané malondialdehyd v játrech spolu s aktivitou dalšího jaterního enzymu v krvi zvaného aspartátaminotransferáza (AST). Tato zjištění naznačují, že Selank lze použít k léčbě jaterních problémů způsobených stresem [51].

Selank a kardiovaskulární zdraví

Kardiovaskulární systém, který zahrnuje srdce a cévy, má zásadní význam pro udržení celkového zdraví. Studie prokázaly, že Selank má významný vliv na některé kardiovaskulární funkce, jako je krevní tlak a průtok krve mozkem. Ve studii účinků přípravku Selank na určité tělesné parametry u sedovaných kocourů byly pozorovány významné změny arteriálního tlaku a mozkového průtoku krve. Po podání přípravku Selank se arteriální tlak koček významně snížil a průtok krve mozkem se zvýšil [52]. Selank však nezměnil srdeční frekvenci, dechovou frekvenci ani reakci koček na chemickou látku zvanou acetylcholin [52].

V jiné studii vědci zjistili, že Selank má silný účinek na ředění krve. Změnil různé faktory, jako je reakční doba, doba potřebná k vytvoření sraženiny, největší velikost sraženiny, rychlost tvorby sraženiny, celková největší velikost sraženiny a tuhost sraženiny, a to vše ve prospěch snížení srážlivosti krve ve srovnání s tím, co bylo pozorováno bez přípravku Selank [53].

Celkově tyto studie naznačují, že Selank má potenciál pomáhat zvládat metabolický syndrom, snižovat poškození jater, posilovat obranyschopnost jater proti poškození, kontrolovat funkci srdce a cév a předcházet srážení krve. Je však důležité poznamenat, že k ověření těchto zjištění a pochopení přesných mechanismů, kterými Selank tyto účinky uplatňuje, je zapotřebí dalšího výzkumu.

Selank jako antivirotikum

Spolu s imunomodulační aktivitou přípravku provedli výzkumníci hloubkovou studii, aby prozkoumali antivirové schopnosti Selanku, zejména proti kmeni viru chřipky A/Aichi 2/68 (H3N2) [54]. Použili jak laboratorní (in vitro), tak zvířecí (in vivo) přístupy, aby získali komplexní představu o účinku přípravku. Jejich výsledky byly působivé. Když byl přípravek Selank vnesen do laboratorních buněčných kultur den před výskytem viru, účinně inhiboval replikaci viru, což naznačuje jeho potenciál jako preventivního prostředku. Dále bylo pozorováno, že Selank stimuluje expresi genů interferonu alfa (IFN-alfa), který je důležitou součástí naší imunitní odpovědi na viry. Důležité je, že to dokázal, aniž by ovlivnil expresi jiných imunitních faktorů, jako jsou interleukin (IL)-4, IL-10 nebo tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-alfa). Vzhledem k tomu, že Selank je založen na endogenním peptidu, tedy typu molekuly, která se přirozeně vyskytuje v těle a nevykazuje negativní účinky, je obzvláště slibným kandidátem pro další výzkum. Potenciální využití preparátu v antivirové terapii otevírá zajímavé možnosti v oblasti lékařského výzkumu [54].

Protinádorová aktivita peptidu Selank

Studie se zabývaly také potenciální protinádorovou aktivitou Selanku. Studie provedená na myších samicích se spontánními nádory mléčné žlázy ukázala, že Selank může ovlivnit růst nádoru, délku života subjektů a regresi nádoru [55]. Byly pozorovány následující účinky:

• Vliv na růst nádoru: Velikost nádoru se v kontrolní skupině zvětšila čtyřikrát. Ve skupinách léčených Selankem a dalšími peptidy byl však nárůst velikosti nádoru mnohem menší. U přípravku Selank se velikost nádoru zvětšila pouze 2,1krát. Zajímavé je, že u třetiny myší léčených Selankem bylo pozorováno zmenšení velikosti nádoru, což svědčí o inhibičním účinku na růst nádoru.
• Dopad na průměrnou délku života: Selank a další peptidy prodloužily délku života myší 53-70% ve srovnání s kontrolní skupinou. To znamená, že tyto myši žily o čtyři až šest měsíců déle než myši v kontrolní skupině.

Zjištění odhalila, že Selank může brzdit růst nádorů spíše modulací imunitního systému než přímým útokem na rakovinné buňky. Vědci dospěli k závěru, že Selank spolu s dalšími peptidy může být příslibem pro budoucí výzkum zaměřený na vývoj nových způsobů léčby rakoviny prsu.

Pokyny pro dávkování peptidu SELANK

Selank je peptid dostupný ve formě prášku, který se obvykle podává intranazálně. Jediná dávka přípravku Selank obvykle představuje dva střiky z rozprašovače, což představuje pohodlnou a diskrétní alternativu k injekčním peptidům. Účinek přípravku Selank obvykle nastupuje asi patnáct minut po podání.

Jedno balení přípravku Selank obvykle poskytuje v průměru asi 70 postřiků. Selank lze užívat cyklicky nebo podle potřeby. Pro dosažení optimálních výsledků by měl být přípravek užíván několikrát denně, nejlépe třikrát, vzhledem ke krátké době jeho působení. Plný přínos přípravku Selank se obvykle projeví přibližně po 14 dnech soustavného užívání.

Nejčastější doporučené dávky se pohybují mezi 300-2000 mcg Selanku denně. Tuto dávku lze rozdělit do tří samostatných podání během dne: ráno, odpoledne a večer. Přípravek lze užívat také jako jednorázovou dávku před spaním. Soustavné užívání přípravku Selank po dobu delší než dva týdny se nedoporučuje. Mezi jednotlivými cykly by měla být 1-3 týdenní přestávka.

Farmakokinetika intranazálního peptidu Selank

Po podání nosní sliznicí má Selank vysokou biologickou dostupnost 92,8%, přičemž detekovatelné hladiny se v krevním oběhu objeví do 30 sekund po podání. Poločas rozpadu přípravku Selank je pouze několik minut, poté se stává v krvi téměř nedetekovatelným. Účinky přípravku však přetrvávají několik hodin.

Bezpečnostní opatření, interakce s léčivy a nežádoucí účinky

Ačkoli je Selank obecně dobře snášen a vnímán jako bezpečný, existuje několik potenciálních problémů, na které je třeba upozornit.

Selank je pro většinu lidí obvykle bezpečný, ale lidé se zvýšeným smyslem pro chuť a čich mohou pociťovat určité potíže. Existuje také minimální riziko alergických reakcí. V současné době nejsou žádné zprávy o předávkování přípravkem Selank.

Pokud jde o lékové interakce, Selank nemá žádné závažné interakce s jinými psychoaktivními léky. Jeho terapeutické vlastnosti však mohou časem zvýšit účinnost jiných léků, což může vyžadovat úpravu dávkování. Doporučuje se také vyhnout se užívání během těhotenství a kojení bez konzultace s lékařem.

Recenze Selank - na základě výzkumu od počátku vývoje

Selank, syntetický peptid, derivát tuftsinu, má díky svému velkému množství fyziologických a psychologických účinků významný vliv na oblast lékařského výzkumu. Podle přehledu vědecké literatury jsou potenciální terapeutické přínosy Selanku mnohostranné, včetně oblastí, jako je duševní zdraví, imunitní modulace, zdraví trávicího traktu, metabolický syndrom, zdraví jater, kardiovaskulární zdraví a dokonce i antivirové a protinádorové účinky. Je třeba poznamenat, že ačkoli experimentální důkazy podporující tyto možnosti jsou spolehlivé, k zavedení přípravku Selank jako standardní léčby těchto stavů je stále zapotřebí dalšího výzkumu a studií na lidech.

Četné studie zdůraznily potenciální roli tohoto přípravku při léčbě různých neurologických a psychiatrických onemocnění. Důkazy naznačují, že Selank může zlepšovat kognitivní funkce, jako je paměť a učení, a také podporovat neuroplasticitu, schopnost mozku přizpůsobovat se novým informacím a zkušenostem. Tyto potenciální přínosy mohou být užitečné zejména u onemocnění, jako je Alzheimerova choroba a úbytek kognitivních funkcí související s věkem. Studie na zvířatech navíc naznačují, že Selank má protiúzkostné účinky, což může pomoci při léčbě úzkostných poruch.

Imunoregulační vlastnosti Selanku byly popsány v mnoha studiích. Zdá se, že peptid řídí reakci imunitního systému na infekce a nemoci tím, že ovlivňuje produkci cytokinů a celkovou funkci imunitního systému. Zdá se, že je obzvláště účinný při potlačování nadměrně aktivních imunitních reakcí vedoucích k autoimunitním poruchám, což naznačuje potenciální terapeutický přínos v těchto případech.

Kromě toho je výzkum potenciálu Selanku zlepšovat emoční pohodu a snižovat úroveň stresu slibný. Zdá se, že peptid podporuje odolnost vůči stresu, moduluje emoční reakce a podporuje chování, které svědčí o snížení strachu a agrese u zvířat. Tyto účinky naznačují, že Selank by mohl být slibný pro léčbu psycho-emocionálních poruch, včetně stavů spojených se stresem, úzkostí a depresí.

Studie rovněž prokázaly význam peptidu Selank při léčbě metabolického syndromu, neboť zlepšuje parametry, jako je hladina cholesterolu a triglyceridů. Zdá se, že přípravek také ovlivňuje kardiovaskulární funkce, což naznačuje potenciální přínos pro kardiovaskulární zdraví. Vědci uvádějí, že Selank může působit na ředění krve a ovlivňovat faktory, jako je krevní tlak a průtok krve mozkem.

Selank navíc vykazuje potenciál při snižování poškození jater vyvolaného stresem. Studie prokázaly, že snižuje zánět a podporuje antioxidační obranný systém jater. Tato zjištění ukazují na možné využití při léčbě jaterních onemocnění a stavů zhoršených stresem.

Předběžné studie se zabývaly také antivirovými vlastnostmi přípravku, zejména proti kmeni chřipkového viru A. Zdá se, že inhibuje replikaci virů a stimuluje imunitní reakce, které jsou pro infekční agens, jako jsou viry, klíčové. Kromě toho se zdá, že Selank zpomaluje růst nádorů a prodlužuje život zvířat se spontánními nádory mléčné žlázy, což naznačuje potenciální protinádorovou aktivitu.

Závěrem je třeba poznamenat, že navzdory slibným výsledkům současných studií byla většina z nich provedena na zvířatech nebo in vitro. Povzbudivé experimentální údaje opravňují k rozsáhlým klinickým studiím na lidech, aby bylo možné komplexně pochopit bezpečnost, účinnost a způsoby účinku přípravku.

Odmítnutí odpovědnosti

Tento článek je napsán za účelem osvěty a zvýšení povědomí o diskutované látce. Je důležité si uvědomit, že diskutovaná látka je látka, nikoli konkrétní výrobek. Informace obsažené v textu vycházejí z dostupných vědeckých studií a nejsou určeny jako lékařské doporučení nebo propagace samoléčby. Čtenáři se doporučuje, aby veškerá rozhodnutí týkající se zdraví a léčby konzultoval s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.

Zdroje:

1. Kolik, L. G., Nadorova, A. V., Antipova, T. A., Kruglov, S. V., Kudrin, V. S., & Durnev, A. D. (2019). Selank, peptidový analog tuftsinu, chrání před zhoršením paměti vyvolaným etanolem regulací obsahu BDNF v hipokampu a prefrontální kůře u potkanů. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 167(5), 641-644. https://doi.org/10.1007/s10517-019-04588-9 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31625062/
2. Kozlovskii, I. I., & Danchev, N. D. (2003). Optimalizační účinek syntetického peptidu Selank na podmíněný aktivní vyhýbací reflex u potkanů. Neurovědy a behaviorální fyziologie, 33(7), 639-643. https://doi.org/10.1023/a:1024444321191 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/14552529/
3. Semenova, T. P., Kozlovskaya, M. M., Zakharova, N. M., Kozlovskii, I. I., & Zuikov, A. V. (2007). Vliv selanky na kognitivní procesy po poškození způsobeném mozkovému katecholaminovému systému během rané ontogeneze. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 144(5), 689-691. https://doi.org/10.1007/s10517-007-0406-2 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18683497/
4. Semenova, T. P., Kozlovskiĭ, I. I., Zakharova, N. M., & Kozlovskaia, M. M. (2010). Experimental'naia i klinicheskaia farmakologiia, 73(8), 2-5. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20919548/
5. Kozlovskiĭ, I. I., & Danchev, N. D. (2002). Optimiziruiushchee deĭstvie sinteticheskogo peptida Selanka na uslovnyĭ refleks aktivnogo izbeganiia u krys [Optimalizace působení syntetického peptidu Selanka na test aktivního vyhýbání se podmiňování u potkanů]. Zhurnal vysshei nervnoi deiatelnosti imeni I P Pavlova, 52(5), 579-584. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12449836/
6. Kozlovskiĭ, I. I., Belozertsev, F. I.u, Andreeva, L. A., & Kozlovskaia, M. M. (2013). Experimental'naia i klinicheskaia farmakologiia, 76(12), 3-7. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24605419/
7. Kozlovskiĭ, I. I., Belozertsev, I.uF., Semenova, T. P., Zuĭkov, A. V., & Kozlovskaia, M. M. (2008). Experimental'naia i klinicheskaia farmakologiia, 71(2), 3-7. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18488898/
8. Volkova, A., Shadrina, M., Kolomin, T., Andreeva, L., Limborska, S., Myasoedov, N., & Slominsky, P. (2016). Podávání selanku ovlivňuje expresi některých genů zapojených do GABAergní neurotransmise. Hranice farmakologie, 7, 31. https://doi.org/10.3389/fphar.2016.00031 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26924987/
9. Filatova, E., Kasian, A., Kolomin, T., Rybalkina, E., Alieva, A., Andreeva, L., Limborska, S., Myasoedov, N., Pavlova, G., Slominsky, P., & Shadrina, M. (2017). GABA, selank a olanzapin ovlivňují expresi genů zapojených do GABAergní neurotransmise v buňkách IMR-32. Hranice farmakologie, 8, 89. https://doi.org/10.3389/fphar.2017.00089 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28293190/
10. Kolomin, T., Morozova, M., Volkova, A., Shadrina, M., Andreeva, L., Slominsky, P., Limborska, S., & Myasoedov, N. (2014). Dočasná dynamika exprese genů souvisejících se zánětem při působení tuftsinového analogu Selank. Molecular immunology, 58(1), 50-55. https://doi.org/10.1016/j.molimm.2013.11.002  https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24291245/
11. Kolomin, T., Shadrina, M., Andreeva, L., Slominsky, P., Limborska, S., & Myasoedov, N. (2011). Exprese genů souvisejících se zánětem ve slezině myši pod vlivem tuftsinového analogu Selank. Regulační peptidy, 170(1-3), 18-23. https://doi.org/10.1016/j.regpep.2011.05.001 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21609736/
12. T. A. Kolomin; M. I. Shadrina; Ya. V. Agniullin; S. I. Shram; P. A. Slominskii; S. A. Limborska; N. F. Myasoedov (2010). Transkriptomická odpověď buněk hipokampu a sleziny potkana na jednorázové a chronické podání peptidu selank. , 430(1), 5-6. doi:10.1134/s1607672910010023  https://sci-hub.mksa.top/10.1134/s1607672910010023
13. Kolomin, T. A., Shadrina, M. I., Slominskiĭ, P. A., Limborskaia, S., & Miasoedov, N. F. (2011). Genetika, 47(5), 711-714. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21786679/
14. Kolomin, T. A., Agapova, T. I.u, Agniullin, I.aV., Shram, S. I., Shadrina, M. I., Slominskiĭ, P. A., Limborskaia, S. A., & Miasoedov, I. F. (2013). Zhurnal vysshei nervnoi deiatelnosti imeni I P Pavlova, 63(3), 365-374. https://doi.org/10.7868/s0044467713030052 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24450168/
15. Uchakina, O. N., Uchakin, P. N., Miasoedov, N. F., Andreeva, L. A., Shcherbenko, V. E., Mezentseva, M. V., Gabaeva, M. V., Sokolov, O. I.u, Zozulia, A. A., & Ershov, F. I. (2008). Zhurnal nevrologii i psikhiatrii imeni S.S. Korsakova, 108(5), 71-75. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18577961/
16. Leonidovna, Y. A., Aleksandrovna, S. M., Aleksandrovna, T. A., Aleksandrovna, B. O., Fedorovič, M. N., & Aleksandrovna, A. L. (2021). Vliv selanky na hladinu cytokinů v podmínkách "sociálního" stresu. Aktuální přehledy v klinické a experimentální farmakologii, 16(2), 162-167. https://doi.org/10.2174/1574884715666200704152810 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32621722/
17. Vyunova, T. V., Andreeva, L., Shevchenko, K., & Myasoedov, N. (2018). Anxiolytika na bázi peptidů: Molekulární aspekty biologické aktivity heptapeptidů Selank. Proteinové a peptidové dopisy, 25(10), 914-923. https://doi.org/10.2174/0929866525666180925144642 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30255741/
18. Kasian, A., Kolomin, T., Andreeva, L., Bondarenko, E., Myasoedov, N., Slominsky, P., & Shadrina, M. (2017). Peptid Selank zvyšuje účinek diazepamu při snižování úzkosti v nepředvídatelných podmínkách chronického mírného stresu u potkanů. Behaviorální neurologie, 2017, 5091027. https://doi.org/10.1155/2017/5091027 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28280289/
19. Medvedev, V. E., Tereščenko, O. N., Kost, N. V., Ter-Israelyan, A. Y., Gushanskaya, E. V., Khobanu, I. K., Sokolov, O. Y., & Myasoedov, N. F. (2015). Zhurnal nevrologii i psikhiatrii imeni S.S. Korsakova, 115(6), 33-40. https://doi.org/10.17116/jnevro20151156133-40 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26356395/
20. Zozulya, A. A., Kost, N. V., Yu Sokolov, O., Gabaeva, M. V., Grivennikov, I. A., Andreeva, L. N., Zolotarev, Y. A., Ivanov, S. V., Andjuščenko, A. V., Mjasoedov, N. F., & Smulevič, A. B. (2001). Inhibiční účinek Selanku na enzymy degradující enkefalin jako možný mechanismus jeho anxiolytické aktivity. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 131(4), 315-317. https://doi.org/10.1023/a:1017979514274  https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11550013/
21. Medvedev, V. E., Tereshchenko, O. N., Israelian, A. I.u, Khobanu, I. K., Kost, N. V., Sokolov, O. I.u, & Miasoedov, N. F. (2014). Zhurnal nevrologii i psikhiatrii imeni S.S. Korsakova, 114(7), 17-22. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25176261/
22. Zozulia, A. A., Neznamov, G. G., Siuniakov, T. S., Kost, N. V., Gabaeva, M. V., Sokolov, O. I.u, Serebriakova, E. V., Siranchieva, O. A., Andriushenko, A. V., Telesheva, E. S., Siuniakov, S. A., Smulevich, A. B., Miasoedov, N. F., & Seredenin, S. B. (2008). Zhurnal nevrologii i psikhiatrii imeni S.S. Korsakova, 108(4), 38-48. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18454096/
23. Skrebitskiĭ, V. G., Kondratenko, R. V., Povarov, I. S., & Dereviagin, V. I. (2011). Rossiiskii fiziologicheskii zhurnal imeni I.M. Sechenova, 97(11), 1169-1178. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22390072/
24. Czabak-Garbacz, R., Cygan, B., Wolanski, L., & Kozlovsky, I. (2006). Vliv dlouhodobé léčby analogem tuftsinu TP-7 na úzkostně-fobické stavy a tělesnou hmotnost. Farmakologické zprávy : PR, 58(4), 562-567. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16963804/
25. Kolik, L. G., Nadorova, A. V., & Kozlovskaya, M. M. (2014). Účinnost peptidového anxiolytika selank při modelování abstinenčního syndromu u potkanů se stabilní alkoholovou motivací. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 157(1), 52-55. https://doi.org/10.1007/s10517-014-2490-4 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24913576/
26. Kozlovskiĭ, I. I., Andreeva, L. A., Kozlovskaia, M. M., Nadorova, A. V., & Kolik, L. G. (2012). Experimental'naia i klinicheskaia farmakologiia, 75(2), 10-13. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22550852/
27. Pavlov, T. S., Samonina, G. E., Bakaeva, Z. V., Zolotarev, Y. A., & Guseva, A. A. (2007). Selank a jeho metabolity udržují homeostázu v žaludeční sliznici. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 143(1), 51-53. https://doi.org/10.1007/s10517-007-0014-1 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18019011/
28. Pavlov, T. S., Samonina, G. E., Andreeva, L. A., Myasoedov, N. F., & Ashmarin, I. P. (2004). Nová vlastnost syntetického anxiolytika Selank a jeho derivátů. Doklady biologických věd : sborník Akademie věd SSSR, sekce biologických věd, 397, 281-283. https://doi.org/10.1023/b:dobs.0000039692.94366.2c https://sci-hub.mksa.top/10.1023/b:dobs.0000039692.94366.2c
29. Mukhina, A. Y., Mishina, E. S., Bobyntsev, I. I., Medvedeva, O. A., Svishcheva, M. V., Kalutskii, P. V., Andreeva, L. A., & Myasoedov, N. F. (2020). Morfologické změny v tlustém střevě potkanů vystavených chronickému restrikčnímu stresu a léčených Selankem. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 169(2), 281-285. https://doi.org/10.1007/s10517-020-04868-9 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32651826/
30. Mukhina, A. Y., Medvedeva, O. A., Svishcheva, M. V., Shevchenko, A. V., Efremova, N. N., Bobyntsev, I. I., Kalutskii, P. V., Andreeva, L. A., & Myasoedov, N. F. (2019). State of Colon Microbiota in Rats during Chronic Restraint Stress and Selank Treatment [Stav mikrobioty tlustého střeva u potkanů během chronického restrikčního stresu a léčby selankou]. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 167(2), 226-228. https://doi.org/10.1007/s10517-019-04496-y https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31236882/
31. Pavlov, T. S., Sanzhieva, L. T.s, Samonina, G. E., Sergeev, V. I., & Lelekova, T. V.. (2005). Rossiiskii fiziologicheskii zhurnal imeni I.M. Sechenova, 91(2), 178-183. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/15835541/
32. L. S. Inozemtseva; E. A. Karpenko; O. V. Dolotov; N. G. Levitskaya; A. A. Kamensky; L. A. Andreeva; I. A. Grivennikov (2008). Intranazální podání peptidu Selank reguluje expresi BDNF v hipokampu potkanů in vivo. , 421(1), 241-243. doi:10.1134/s0012496608040066  https://sci-hub.mksa.top/10.1134/s0012496608040066
33. Seredenin, S. B., Semenova, T. P., Kozlovskaia, M. M., Medvinskaia, N. I., & Nezovibat'ko, V. N. (1995). Osobennosti anksiolitičeskogo deĭstviia taftsina i ego analoga TP-7 na povedenie i obmen serotonina v mozge krys s chronickou deprivatsieĭ aktivity serotoninergicheskoĭ sistemy [Charakteristika anxiolytického působení taftsinu a jeho analoga TP-7 na chování a metabolismus serotoninu v mozku krys s chronickou deprivací aktivity serotoninergního systému]. Experimental'naia i klinicheskaia farmakologiia, 58(6), 3-6. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8704608/
34. Mešavkin, V. K., Kost, N. V., Sokolov, O. Y., Zolotarev, Y. A., Myasoedov, N. F., & Zozulya, A. A. (2006). naIoxonem blokovaný deprimující účinek anxiolytického selanku na apomorfinem indukované behaviorální projevy hyperfunkce dopaminového systému. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 142(5), 598-600. https://doi.org/10.1007/s10517-006-0428-1 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17415472/
35. Semenova, T. P., kozlovskiĭ, I. I., Zakharova, N. M., & Kozlovskaia, M. M. (2009). Experimental'naia i klinicheskaia farmakologiia, 72(4), 6-8. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19803361/
36. Panikratova, Y. R., Lebedeva, I. S., Sokolov, O. Y., Rumshiskaya, A. D., Kupriyanov, D. A., Kost, N. V., & Myasoedov, N. F. (2020). Funkční konektivistický přístup ke studiu selankových a semaxových efektů. Doklady biologických věd : sborník Akademie věd SSSR, sekce biologických věd, 490(1), 9-11. https://doi.org/10.1134/S001249662001007X  https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32342318/   
37. Kolik, L. G., Nadorova, A. V., & Seredenin, S. B. (2016). Selank inhibuje etanolem indukovanou hyperlokomoci a projevy behaviorální senzibilizace u myší DBA/2. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 162(1), 56-59. https://doi.org/10.1007/s10517-016-3544-6 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27878720/
38. Semenova, T. P., Kozlovskaia, M. M., Zuĭkov, A. V., Kozlovskiĭ, I. I., Zakharova, N. M., & Andreeva, L. A. (2006). Rossiiskii fiziologicheskii zhurnal imeni I.M. Sechenova, 92(11), 1332-1338. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17385425/
39. Semenova, T. P., Kozlovskaya, M. M., Zuikov, A. V., Kozlovskii, I. I., Zakharova, N. M., & Andreeva, L. A. (2008). Použití Selanku ke korekci měření integrativní mozkové aktivity a hladin biogenních aminů u dospělých potkanů v důsledku antenatální hypoxie. Neurovědy a behaviorální fyziologie, 38(2), 203-207. https://doi.org/10.1007/s11055-008-0030-2 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18197389/
40. Slominsky, P. A., Shadrina, M. I., Kolomin, T. A., Stavrovskaya, A. V., Filatova, E. V., Andreeva, L. A., Illarioshkin, S. N., & Myasoedov, N. F. (2017). Peptidy semax a selank ovlivňují chování potkanů s parkinsonismem podobným PD vyvolaným 6-OHDA. Doklady biologických věd : sborník Akademie věd SSSR, sekce biologických věd, 474(1), 106-109. https://doi.org/10.1134/S0012496617030048 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28702721/
41. Konstantinopolsky, M. A., Chernyakova, I. V., & Kolik, L. G. (2022). Selank, peptidový analog tuftsinu, tlumí averzivní příznaky odnětí morfinu u potkanů. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 173(6), 730-733. https://doi.org/10.1007/s10517-022-05624-x https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36322304/
42. Sarkisova, K. I.u, Kozlovskiĭ, I. I., & Kozlovskaia, M. M. (2008). Zhurnal vysshei nervnoi deiatelnosti imeni I P Pavlova, 58(2), 226-237. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18661785/
43. Narkevich, V. B., Kudrin, V. S., Klodt, P. M., Pokrovskiĭ, A. A., Kozlovskaia, M. M., Maĭskiĭ, A. I., & Raevskiĭ, K. S. (2008). Experimental'naia i klinicheskaia farmakologiia, 71(5), 8-12. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19093364/
44. Skvorcova, V. I., Tvorogova, T. V., Dubina, A. I., Burenchev, D. V., Gubskiĭ, L. V., Stakhovskaia, L. V., & Povarova, O. V.. (2009). Zhurnal nevrologii i psikhiatrii imeni S.S. Korsakova, 109(12 Suppl 2), 62-66.  https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20873405/
45. Kozlovskaja, M. M., Kozlovskij, I. I., Val'dman, E. A., & Seredenin, S. B. (2003). Selank a krátké peptidy rodiny tuftsinů v regulaci adaptivního chování při stresu. Neurovědy a behaviorální fyziologie, 33(9), 853-860. https://doi.org/10.1023/a:1025988519919 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/14969422/
46. Kozlovskaja, M. M., Kozlovskiĭ, I. I., Val'dman, E. A., & Seredenin, S. B. (2002). Selank i korotkie peptidy semeĭstva taftsina v reguliatsii adaptivnogo povedeniia pri stresse [Selank a krátké peptidy derivátů taftsinu v regulaci adaptivního chování zvířat ve stresu]. Rossiiskii fiziologicheskii zhurnal imeni I.M. Sechenova, 88(6), 751-761. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12154572/
47. (2008). Zhurnal evoliutsionnoi biokhimii i fiziologii, 44(3), 284-290. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18727417/
48. Sokolov, O. Y., Meshavkin, V. K., Kost, N. V., & Zozulya, A. A. (2002). Účinky Selanku na behaviorální reakce a aktivity enzymů odbourávajících enkefalin v plazmě u myší s různými fenotypy emočních a stresových reakcí. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 133(2), 133-135. https://doi.org/10.1023/a:1015582302311 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12432865/
49. Mjasoedov, N. F., Andreeva, L. A., Grigorjeva, M. E., Obergan, T. Y., Shubina, T. A., & Lyapina, L. A. (2014). Vliv Selanku na parametry systému hemostázy, lipidový profil a hladinu cukru v krvi v průběhu experimentálního metabolického syndromu. Doklady biologických věd : sborník Akademie věd SSSR, sekce biologických věd, 458, 267-270. https://doi.org/10.1134/S0012496614050020 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25371249/
50. Fomenko, E. V., Bobyntsev, I. I., Ivanov, A. V., Belykh, A. E., Andreeva, L. A., & Myasoedov, N. F. (2019). Effect of Selank on Morphological Parameters of Rat Liver in Chronic Foot-Shock Stress [Vliv selanku na morfologické parametry jater potkanů při chronickém šokovém stresu]. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 167(2), 293-296. https://doi.org/10.1007/s10517-019-04512-1 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31243679/
51. Fomenko, E. V., Bobyntsev, I. I., Kryukov, A. A., Ivanov, A. V., Andreeva, L. A., & Myasoedov, N. F. (2017). Vliv selanku na funkční stav krysích hepatocytů v podmínkách omezujícího stresu. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 163(4), 415-418. https://doi.org/10.1007/s10517-017-3817-8 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28853100/
52. Gan'shina, T. S., & Kozlovskiĭ, I. I. (2005). Experimental'naia i klinicheskaia farmakologiia, 68(4), 33-35. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/16193654/
53. Rogozinskaya, E. Y., & Lyapina, M. G. (2017). Antikoagulační účinky peptidů glyprolinové rodiny obsahujících arginin (His-Phe-Arg-Trp-Pro-Gly-Pro a Thr-Lys-Pro-Arg-Pro-Gly-Pro) odhalené pomocí tromboelastografie. Bulletin experimentální biologie a medicíny, 164(2), 170-172. https://doi.org/10.1007/s10517-017-3950-4 https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29181670/
54. Ershov, F. I., Uchakin, P. N., Uchakina, O. N., Mezentseva, M. V., Alekseeva, L. A., & Miasoedov, N. F. (2009). Voprosy virusologie, 54(5), 19-24. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19882898/
55. Meshavkin, V. K., Kost, N. V., Sokolov, O. Y., Andreeva, L. A., & Myasoedov, N. F. (2013). Vliv oligopeptidů na spontánní karcinogenezi u myší. Doklady biologických věd : sborník Akademie věd SSSR, sekce biologických věd, 449, 79-81. https://doi.org/10.1134/S0012496613020087 https://sci-hub.mksa.top/10.1134/S0012496613020087