V posledních desetiletích se vědci zaměřili na studium neurobiologických mechanismů deprese, což umožnilo výrazný pokrok v pochopení tohoto onemocnění. Neurozobrazovací studie, jako je například funkční magnetická rezonance (fMRI), nám umožnily objasnit změny v mozkové aktivitě u lidí s depresí. Kromě toho nám rozvoj neurochemických technik umožnil identifikovat rozdíly v hladinách neurotransmiterů a hormonů u pacientů s depresí ve srovnání se zdravými jedinci. Jak se lidé s depresí cítí, jak myslí a jak fungují? To se dozvíte v článku.

Jaké změny v mozku způsobuje deprese?

Výzkum strukturálních a funkčních změn mozku u lidí s depresí přinesl řadu cenných poznatků o biologickém základu této poruchy. Jedním z nejdůležitějších zjištění je souvislost mezi depresí a strukturálními změnami v mozku, zejména v oblastech souvisejících s regulací emocí a exekutivními funkcemi.

Studie magnetické rezonance ukázaly, že lidé s depresí často vykazují zmenšení objemu mozku, zejména v hipokampu, což je struktura klíčová pro regulaci nálady a paměťové funkce. Toto pozorování naznačuje, že deprese může ovlivňovat neuroplasticitu, zánětlivé procesy nebo neurodegenerativní mechanismy v mozku.

Studie fMRI navíc odhalily změny nervové aktivity u pacientů s depresí. Snížená aktivita je pozorována v korových oblastech odpovědných za regulaci nálady, jako je mediální prefrontální kůra, a nadměrná aktivita v oblastech souvisejících s reakcemi na stres a emoce. Kromě toho hrají u deprese klíčovou roli změny v neurochemii mozku. U pacientů s touto poruchou je dobře zdokumentována dysregulace neurotransmiterů, jako je serotonin, noradrenalin a dopamin.

Jak deprese mění myšlení?

Z neurobiologického hlediska mohou změny aktivity v různých oblastech mozku, o nichž jsme se zmínili dříve, vést k určitým vzorcům myšlení charakteristickým pro depresi. Například snížená aktivita v mediální prefrontální kůře, která je zodpovědná za regulaci nálady, může vést k potížím s pozitivním myšlením a prožíváním radosti. Nedostatek acetylcholinu charakteristický pro depresi má zase vliv na negativní paměťové tendence, což vede k častému vracení se do minulosti, pitvání "co, kdo řekl" a opakování negativních situací stále dokola. Nadměrná aktivita v oblastech souvisejících s reakcemi na stres a emoce může vést k nadměrnému soustředění na negativní podněty a zveličování hrozeb. V takovém případě je užitečné použít např. peptid na stres. Patří mezi ně. selank. Výjimečně ocení lidé, kteří si chtějí zachovat chladnou hlavu ve stresových situacích. Stojí za zmínku, že kortizol - hormon vylučovaný v době nebezpečí - je zodpovědný za odumírání neuronů z mozku. Nadbytek kortizolu účinně vede ke snížení počtu nervových buněk, což vede k depresi. Tím, že Selank chrání a podporuje nervový systém, vykazuje specifický antidepresivní účinek.

Kromě toho může nemoc ovlivnit kognitivní funkce, jako je pozornost a soustředění.  Lidé s depresí mají často potíže se soustředěním, což může vést k chybám v myšlení a duševní výkonnosti.

Mozek v depresi: jaký vliv má deprese na paměť?

Výzkumy ukazují, že deprese může ovlivňovat různé aspekty paměti, včetně epizodické paměti (spojené s osobními zážitky) a pracovní paměti (zodpovědné za zpracování krátkodobých informací). Lidé s depresí často vykazují nedostatky v epizodické paměti, což se může projevovat obtížemi při vybavování si detailů minulých nebo životních událostí.

U pacientů s depresí může být narušena také pracovní paměť, což může vést k obtížím při řešení problémů, plánování a rozhodování. Tyto paměťové deficity mohou souviset se sníženou aktivitou v oblastech mozku zodpovědných za zpracování informací a soustředění pozornosti.

Existují také důkazy, že deprese může ovlivnit způsob, jakým jedinec zpracovává a interpretuje informace. Lidé s depresí se mohou častěji zaměřovat na negativní aspekty zážitků a ignorovat ty pozitivní. Tento jev, známý jako "selektivní negativní pozornost", může ovlivnit způsob, jakým lidé s depresí zpracovávají a zapamatovávají si informace, což dále prohlubuje jejich emoční stav.

Jak lidé s depresí vnímají realitu?

Přestože mají pacienti s depresí dobrý zrak, nemusí nutně vidět svět takový, jaký skutečně je. Jako první k tomuto závěru dospěl Aaron Beck. Předpokládal, že pod vlivem faktoru prostředí se mohou aktivovat kognitivní zkreslení, která vrhají stín na správné zpracování informací. Tento jev nazval "triáda negativního myšlení" - což odkazovalo na skutečnost, že depresivní člověk vnímá sebe sama, svět a nadcházející budoucnost nepravdivě. Dnes již víme, že lidé s depresí bagatelizují pozitivní aspekty života a dokonce vykazují děsivou reakci na negativní zpětnou vazbu. To znamená, že při plnění řady úkolů, když se postižený dopustí chyby, je velmi pravděpodobné, že i další úkoly budou provedeny nesprávně. Za to je zodpovědná zvýšená citlivost na zpětnou vazbu.

Peptidy u deprese - má to smysl?

Podle recenzí uživatelů internetu a vědeckých studií mohou být peptidy proti depresi účinné a snižují negativní účinky spojené s depresivní funkcí mozku. Zejména formulace selank je zajímavý peptid u deprese. Pomáhá snižovat silné napětí, uklidňuje a zklidňuje a zaručuje lepší spánek. Podporuje nervový systém a také zvyšuje přirozenou imunitu člověka.

Při intranazálním podání je třeba přípravek nejprve řádně připravit smícháním prášku a vody z lahvičky, která je součástí balení, poté vše jemně promíchat a řádně uchovávat při nízkých teplotách. Jednorázové podání jsou asi 2 vtahy při stresových situacích, snížené náladě nebo duševním poklesu.